Každá zapojená instituce bude s ostatními spolupracovat na řešení úkolů, které by měly vést k efektivnějšímu zvládání „epidemie“ civilizačních onemocnění.
Kardiovaskulární onemocnění (KVO), srdeční selhání, diabetes mellitus 2. typu (T2DM) a obezita jsou nejčastějšími příčinami morbidity a mortality ve vyspělých zemích na celém světě. Prevalence kardiovaskulárních onemocnění a s nimi související úmrtnosti je v České republice vyšší než ve většině vyspělých zemí EU. Prevalence obezity a T2DM, jakožto významných rizikových faktorů kardiovaskulární morbidity a mortality, stoupá navíc rychleji než ve většině zemí EU. Pacienti s T2DM mají 2 až 3krát vyšší riziko kardiovaskulárních komplikací, které představují nejčastější příčinu jejich předčasného úmrtí. Výdaje na léčbu těchto komplexních multifaktoriálních civilizačních onemocnění a jejich komplikací extrémně finančně zatěžují celý systém zdravotní péče. Význam obezity, T2DM, KVO nebo srdečního selhání se naplno projevil během pandemie COVID-19, kdy přítomnost těchto onemocnění představovala hlavní rizikový faktor závažného průběhu virové infekce se zvýšenou mírou komplikací a vyšší úmrtností. K prevenci nebo účinné léčbě KVO, srdečního selhání, obezity a T2DM je proto zapotřebí nových výzkumných a klinických strategií, aby se snížilo množství chronických komplikací těchto onemocnění a dlouhodobých rizik spojených s globálními pandemiemi, jako je infekce COVID-19.
Spojením úsilí excelentních a vzájemně se doplňujících účastníků projektu CarDia vznikne komplexní národní výzkumná platforma (institut) zahrnující experimentální, preklinické, translační a klinické výzkumné aktivity v oblasti prevence a léčby KVO, jejich nejčastějších rizikových faktorů, jako je obezita a diabetes, a souvisejících chronických komplikací. To napomůže v konečném důsledku účiněji předcházet a léčit tato onemocnění na základě přenosu poznatků získaných experimentálním výzkumem do nových léčebných postupů a opatření. A to takovým přístupem, který bude optimalizován situaci v české populaci.
Hlavními milníky projektu jsou: (1) soustředění kapacit a zahájení projektu a jeho vědecké agendy v roce 2022; (2) plná implementace agendy, založená na 100 FTE zapojených vědců a technického personálu, a získání prvních vědeckých výsledků, v roce 2023; (3) získání většiny výsledků a hlavní rozvoj mezinárodní spolupráce, v roce 2024; a (4) zveřejnění výsledků a vyhodnocení projektu, v roce 2025.
Bezprostřední přínosy: (1) inovace a konsolidace výzkumné infrastruktury v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, obezity a diabetu a rektifikace podpory biomedicínského výzkumu v této oblasti; (2) prvotřídní vědecké publikace a patenty; a (3) posílení vědecké výchovy a práce s talentovanými studenty a juniory.
Dopady projektu: (1) etablování CarDia jako národní výzkumné plaformy, dlouhodobá strategie a působnost CarDia v systému VaVaI v ČR a výrazné zapojení do Evropského výzkumného prostoru (EVP); (2) posílení internacionalizace výzkumu a partnerských vazeb vč. komplementárních mezinárodních projektů; a (3) v konečném důsledku uplatnění vynikajících výzkumných výsledků a poznatků tak, aby došlo k zásadnímu zlepšení prevence a léčby závažných onemocnění s ekonomickým dopadem na zdravotní péči i celou společnost.
„Cílem projektu je nejen účinněji předcházet těmto onemocněním, ale také je co nejefektivněji léčit. Díky němu budeme schopni mnohem rychleji do praxe promítat poznatky získané experimentálním výzkumem. Pacienti se tak snáze a efektivněji dostanou k novým léčebných postupům a opatřením.“
„Výzkumné projekty, které se budou věnovat otázkám mechanismu vzniku srdečních arytmií, zejména fibrilace síní a jejich dopadu na naše zdraví, tvoří podstatnou část kardiologického balíčku. Součástí bude i klinická studie porovnávající u pacientů s fibrilací síní a chronickým selháním ledvin uzávěr ouška levé síně k prevenci tromboembolických příhod s antikoagulancii. V neposlední řadě se chceme věnovat výzkumu tzv. fyziologické stimulace převodního systému. Jsme přesvědčeni, že tyto práce výrazně prohloubí naše znalosti a dovolí zlepšení našich léčebných možností.“
„Vývoj nových léků a léčebných strategií je přímo životně závislý na kvalitní mezioborové spolupráci, a tím víc to platí pro celospolečensky nejzávažnější onemocnění typu metabolických a kardiovaskulárních chorob. Opravdu komplexní a organické propojení všech důležitých článků tohoto složitého procesu, který stojí na výsledcích základního biomedicínského výzkumu, u nás ve srovnání se západem dosud v potřebné míře chybí. Nově zřizovaný institut nás na této cestě posune o zásadní krok vpřed, a jeho cíle naplňují i motto výzkumu Akademie ČR ´Špičkový výzkum ve veřejném zájmu.“
„Projekt je skvělým vyústěním mnohaleté spolupráce s našimi partnery v odhalování příčin civillizačních onemocnění. Ta souvisí i s dalšími chorobnými stavy, jako jsou nádory nebo infekční onemocnění, včetně COVID-19. Projekt je tak významným posílením celého biomedicínského výzkumu v České republice. Fyziologický ústav AV ČR do projektu vkládá expertizu, unikátní zvířecí modely a metodiky nezbytné pro základní výzkum chorob, a také nejmodernější přístupy a technologie pro analýzu složení vzorků získávaných v rámci klinických studií“.
„Projekt je významným počinem, který umožní soustředit stávající bilaterální spolupráce mezi institucemi do jednotného celku s jasně definovaným výzkumným zaměřením a lépe tak využít metodický a intelektuální potenciál jednotlivých partnerů. Posílení interakce teoreticky zaměřených ústavů AV ČR s klinickými pracovišti v oblasti závažných kardiovaskulárních komplikací metabolických chorob přinese kvalitativně nové poznatky základního i aplikovaného výzkumu a urychlí jejich přenos do praxe“.
„V ÚOCHB vyvíjíme nové látky, které cílí na léčbu diabetu, obezity a dalších metabolických poruch. Tento projekt umožní blíže propojit naše zkušenosti se syntézou originálních molekul, které mají zajímavý potenciál v léčbě či diagnostice těchto nemocí, s testováním v preklinických modelech a potenciálně i klinických studiích. Úzká spolupráce s ostatními pracovišti především v oblasti mechanismu účinků těchto nových látek pak přinese poznatky, které, jak doufáme, napomohou rychlejšímu přenesení výsledků základního výzkumu do praxe.“
„V zásadních zdravotních a společenských tématech je třeba využívat synergií excelentních výzkumných pracovišť v České republice, abychom dosahovali výsledků efektivně. Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění právě takovým spojením je, a je tedy velkým příslibem do budoucna pro pacienty trpící danými civilizačních chorobami.“
„V oblasti výzkumu metabolických a kardiovaskulárních onemocnění Česká republika stále nemá dostatek vědců a výstupů preklinického i klinického biomedicínského výzkumu, na který by navazoval vývoj nových léků a léčebných postupů. Patříme ke členským státům, které pandemie covidu-19 postihla nejvíce a kde je tudíž největší potřeba zvýšit odolnost populace. Kromě vědeckých výsledků ale 1. LF UK prostřednictvím nového národního centra naplní jeden z dalších požadavků a evropských doporučení – důraz na vědeckou výchovu. Máme skvělé učitele a silnou základnu studentů, kteří často již v pregraduálním studiu k vědě směřují. Tyto inciativy tak budeme díky prostředkům na vědu moci ještě více prohlubovat.“
„V rámci konsorcia vzniká skvělý tým špičkových vědců v dané oblasti bádání. Každá z participujících institucí má skvělé mezinárodní renomé v určité oblasti výzkumu kardiovaskulárních a metabolických onemocnění a ve výsledku se ideálně doplňují. Na 3. LF UK bude výzkum zaměřen na dvě oblasti: (1) na problematiku aterotrombózy, jejíž nejobávanější komplikace (srdeční infarkt a mozková mrtvice) jsou hlavními příčinami úmrtí i invalidity, (b) na elektrofyziologii srdečních arytmií a nejmodernější typy kardiostimulátorů. Ve výzkumném týmu bude pracovat řada mezinárodně uznávaných lékařů (prof. Moťovská, prof. Toušek, prof. Osmančík, doc. Čurila a další).
„Jsme přesvědčeni, že spolupráce v rámci tohoto konsorcia urychlí vývoj nových diagnostických metod i nových léků a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu povede ke zlepšení zdravotního stavu naší populace. Velkým tématem je pro nás studium genetických faktorů, které vedou k vysokým hladinám cholesterolu a tím k předčasnému rozvoji aterosklerózy a srdečním infarktům v mladém věku. Naší ambicí je posunout diagnostiku jedinců s vysokým rizikem srdečního infarktu do nižších věkových skupin tak, aby mohla být včas zahájena jejich léčba a dožívali se stejného věku jako ti, kteří tuto genetickou zátěž nemají.“
dana.hruskova@ikem.cz
