Každá ze zapojených institucí i nadále spolupracuje na řešení odborných úkolů a rozvoji aktivit, které navazují na výsledky projektu a přispívají k efektivnějšímu zvládání „epidemie“ civilizačních onemocnění i v období udržitelnosti projektu Národní institut CarDia.
Orgánům veřejné moci, médiím a zájemcům o spolupráci nabízíme odborné konzultace v experimentálním, preklinickém, translačním a klinickém výzkumu diabetu, obezity a kardiovaskulárních chorob.
Se svými dotazy se prosím obracejte na koordinátorku projektu (Ing. Dana Hrušková, dana.hruskova@ikem.cz, +420 730 851 983), která dotaz předá dále výzkumným pracovníkům.
Kardiovaskulární onemocnění (KVO), srdeční selhání, diabetes mellitus 2. typu (T2DM) a obezita jsou nejčastějšími příčinami morbidity a mortality ve vyspělých zemích na celém světě. Prevalence kardiovaskulárních onemocnění a s nimi související úmrtnosti je v České republice vyšší než ve většině vyspělých zemí EU. Prevalence obezity a T2DM, jakožto významných rizikových faktorů kardiovaskulární morbidity a mortality, stoupá navíc rychleji než ve většině zemí EU. Pacienti s T2DM mají 2 až 3krát vyšší riziko kardiovaskulárních komplikací, které představují nejčastější příčinu jejich předčasného úmrtí. Výdaje na léčbu těchto komplexních multifaktoriálních civilizačních onemocnění a jejich komplikací extrémně finančně zatěžují celý systém zdravotní péče. Význam obezity, T2DM, KVO nebo srdečního selhání se naplno projevil během pandemie COVID-19, kdy přítomnost těchto onemocnění představovala hlavní rizikový faktor závažného průběhu virové infekce se zvýšenou mírou komplikací a vyšší úmrtností. K prevenci nebo účinné léčbě KVO, srdečního selhání, obezity a T2DM je proto zapotřebí nových výzkumných a klinických strategií, aby se snížilo množství chronických komplikací těchto onemocnění a dlouhodobých rizik spojených s globálními pandemiemi, jako je infekce COVID-19.
Spojením úsilí excelentních a vzájemně se doplňujících účastníků projektu CarDia vznikne komplexní národní výzkumná platforma (institut) zahrnující experimentální, preklinické, translační a klinické výzkumné aktivity v oblasti prevence a léčby KVO, jejich nejčastějších rizikových faktorů, jako je obezita a diabetes, a souvisejících chronických komplikací. To napomůže v konečném důsledku účiněji předcházet a léčit tato onemocnění na základě přenosu poznatků získaných experimentálním výzkumem do nových léčebných postupů a opatření. A to takovým přístupem, který bude optimalizován situaci v české populaci.
Hlavními milníky projektu jsou: (1) soustředění kapacit a zahájení projektu a jeho vědecké agendy v roce 2022; (2) plná implementace agendy, založená na 100 FTE zapojených vědců a technického personálu, a získání prvních vědeckých výsledků, v roce 2023; (3) získání většiny výsledků a hlavní rozvoj mezinárodní spolupráce, v roce 2024; a (4) zveřejnění výsledků a vyhodnocení projektu, v roce 2025.
Bezprostřední přínosy: (1) inovace a konsolidace výzkumné infrastruktury v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, obezity a diabetu a rektifikace podpory biomedicínského výzkumu v této oblasti; (2) prvotřídní vědecké publikace a patenty; a (3) posílení vědecké výchovy a práce s talentovanými studenty a juniory.
Dopady projektu: (1) etablování CarDia jako národní výzkumné plaformy, dlouhodobá strategie a působnost CarDia v systému VaVaI v ČR a výrazné zapojení do Evropského výzkumného prostoru (EVP); (2) posílení internacionalizace výzkumu a partnerských vazeb vč. komplementárních mezinárodních projektů; a (3) v konečném důsledku uplatnění vynikajících výzkumných výsledků a poznatků tak, aby došlo k zásadnímu zlepšení prevence a léčby závažných onemocnění s ekonomickým dopadem na zdravotní péči i celou společnost.
„Institut CarDia je historicky největším vědeckým projektem, který kdy IKEM získal a koordinoval. Díky tomuto projektu došlo k zásadnímu posunu preklinického, klinického i translačního výzkumu v oblasti diabetologie, kardiologie a obezitologie. Řada experimentálních výzkumů se postupně posouvá ke klinickénu využití. Institut vytvořil rámec pro zcela bezprecedentní intenzivní vědeckou spolupráci mezi týmy IKEM, Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, 1. a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Díky nově pořízeným investicím mohly být navíc zahájeny kvalitativně zcela nové translační vědecké projekty a významně posíleny stávající vědecké týmy.“
„Balíček projektů, které se věnovaly převážně otázkám mechanismu vzniku fibrilace síní a její léčby a dále dopadům fibrilace síní na lidské zdraví. Grantová podpora umožnila spolupráci mezi klinickými pracovišti IKEM a laboratořemi Fyziologického ústavu AV nebo 1. LF UK v Praze. Analýzy získaných unikátních vzorků tkání ještě probíhají a přinesou nové poznatky substrátu pro fibrilaci síní. Perfuzní studie ukazují podle předběžných výsledků na nežádoucí dopad fibrilace síní na funkci mozku a ledvin. Probíhá multicentrická studie porovnávající uzávěr ouška levé síně s antikoagulační léčbou u pacientů s chronickým selháním ledvin. Nepodařilo se reprodukovat zvířecí model srdečního selhání se zachovalou funkcí levé komory k studiu mechanismu vzniku komorových arytmií. Nicméně, bylo publikováno několik prací o léčbě komorových arytmií pulzním polem nebo radioterapií. Brněnské pracoviště se věnovalo vývoji buněčného modelu vývoje kardiomyopatie na bázi organoidu tvořeného kardiomyocyty, které byly diferencovány z indukovaných pluripotentních kmenových buněk. Zatím nejvíce publikací přinesly hemodynamické studie fyziologické stimulace a práce studující vztah mezi charakterem aktivace při stimulaci levé komory a hemodynamickou účinností její práce.“
„Zabývali jsme se zejména vývojem nových potenciálních léčiv proti diabetu druhého typu, obezitě, ale také třeba neurodegenerativním chorobám, potom také diagnostickým a zobrazovacím metodám. V rámci institutu CarDia jsme se zabývali také preklinickými studiemi in vitro a in vivo. Spolupracovali jsme zejména s Fyziologickým ústavem a IKEM. Navázali jsme také novou mezinárodní spolupráci v oblasti studia doktorandů s univerzitou McGill v Kanadě, na které teď studuje naše PhD studentka doktorát pod dvojím vedením.“
„Zabývali jsme se zejména vývojem nových potenciálních léčiv proti diabetu druhého typu, obezitě, ale také třeba neurodegenerativním chorobám, potom také diagnostickým a zobrazovacím metodám. V rámci institutu CarDia jsme se zabývali také preklinickými studiemi in vitro a in vivo. Spolupracovali jsme zejména s Fyziologickým ústavem a IKEM. Navázali jsme také novou mezinárodní spolupráci v oblasti studia doktorandů s univerzitou McGill v Kanadě, na které teď studuje naše PhD studentka doktorát pod dvojím vedením.“
„Nejvýznamnější výsledky, kterých bylo během tří let dosaženo, bylo popsání vývojových mechanismů u vývoje srdečních svalů u novorozenců, dále mimořádná studie, která objasnila zcela nový mechanismus Fabryho choroby, a mezinárodní spolupráce v oblasti hereditárních nefropatií, kde se nám podařilo definovat tři nové genetické jednotky. Z pohledu pacienta je významné to, že u pacientů s hereditární amyloidózou jsme byli schopni navrhnout první terapeutickou studii, která využila antisence nukleotidovou terapii právě pro tyto pacienty.“
„Kardiocentrum 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zapojilo do projektu CarDia v jeho čtyřech pracovních skupinách. Vynikající výsledky byly publikovány ve špičkových odborných časopisech a předneseny na nejprestižnějších světových kongresech v hlavních sekcích. Výsledky se týkají zejména léčby poruch srdečního rytmu (prof. Osmančík, doc. Čurila) a léčby kardiogenního šoku (prof. Moťovská). Prof. Widimský byl pozván časopisem The New England Journal of Medicine k napsání editorialu na téma úzávěru ouška levé síně (vyšlo v NEJM 2.4.2026). Stěžejní článek prof. Moťovské s výsledky studie kardiogenních šoků je nyní v pokročilé fázi recenzního řízení v časopise The Lancet, rozhodnutí o přijetí padne v nejbližších týdnech. Celkově projekt CarDia posunul výzkumné možnosti pracoviště významně dále.“
„Účast Masarykovy univerzity v Národním institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění představovala významný impuls pro další rozvoj výzkumných i klinických aktivit. Zapojení do institutu umožnilo získání přístupu k novým technologiím a metodickým postupům, posílilo mezioborovou spolupráci napříč partnerskými pracovišti a zároveň otevřelo prostor pro navázání nových mezinárodních partnerství. Výsledkem bylo zahájení řady nových výzkumných projektů, mimo jiné projektu FH_early financovaného z programu EU Horizon, zaměřeného na včasnou diagnostiku a personalizovanou léčbu familiární hypercholesterolémie. Projekt CarDia dále umožnil například realizaci pilotního programu populačního screeningu zvýšené hladiny cholesterolu u dětí předškolního věku a také zahájení studie sledující vliv střevního mikrobiomu na rozvoj aterosklerózy.“
„Problematika, která byla řešena v rámci projektu, se dotýkala jak základního, tak klinického výzkumu a zároveň aplikační sféry v diabetologické, metabolické a kardiovaskulární oblasti. Byly pořízeny velmi cenné investice, které nám umožnily navrhnout přímé výstupy do klinické medicíny, např. vytvoření genetických skóre pro predikci rizika perzistence diabetu u žen s gestačním diabetem. Rozšířili jsme potenciál pro predikci rizika porodních komplikací u žen s těhotenskou cukrovkou. Projekt nám také umožnil ověřit využití smart technologií v diabetologii (kombinace glukózových senzorů a chytrých hodinek) k ověření vlivu chronobiologických parametrů na metabolickou kompenzaci těhotných s cukrovkou.“
dana.hruskova@ikem.cz
