Každá zapojená instituce bude s ostatními spolupracovat na řešení úkolů, které by měly vést k efektivnějšímu zvládání „epidemie“ civilizačních onemocnění.
Kardiovaskulární onemocnění (KVO), srdeční selhání, diabetes mellitus 2. typu (T2DM) a obezita jsou nejčastějšími příčinami morbidity a mortality ve vyspělých zemích na celém světě. Prevalence kardiovaskulárních onemocnění a s nimi související úmrtnosti je v České republice vyšší než ve většině vyspělých zemí EU. Prevalence obezity a T2DM, jakožto významných rizikových faktorů kardiovaskulární morbidity a mortality, stoupá navíc rychleji než ve většině zemí EU. Pacienti s T2DM mají 2 až 3krát vyšší riziko kardiovaskulárních komplikací, které představují nejčastější příčinu jejich předčasného úmrtí. Výdaje na léčbu těchto komplexních multifaktoriálních civilizačních onemocnění a jejich komplikací extrémně finančně zatěžují celý systém zdravotní péče. Význam obezity, T2DM, KVO nebo srdečního selhání se naplno projevil během pandemie COVID-19, kdy přítomnost těchto onemocnění představovala hlavní rizikový faktor závažného průběhu virové infekce se zvýšenou mírou komplikací a vyšší úmrtností. K prevenci nebo účinné léčbě KVO, srdečního selhání, obezity a T2DM je proto zapotřebí nových výzkumných a klinických strategií, aby se snížilo množství chronických komplikací těchto onemocnění a dlouhodobých rizik spojených s globálními pandemiemi, jako je infekce COVID-19.
Spojením úsilí excelentních a vzájemně se doplňujících účastníků projektu CarDia vznikne komplexní národní výzkumná platforma (institut) zahrnující experimentální, preklinické, translační a klinické výzkumné aktivity v oblasti prevence a léčby KVO, jejich nejčastějších rizikových faktorů, jako je obezita a diabetes, a souvisejících chronických komplikací. To napomůže v konečném důsledku účiněji předcházet a léčit tato onemocnění na základě přenosu poznatků získaných experimentálním výzkumem do nových léčebných postupů a opatření. A to takovým přístupem, který bude optimalizován situaci v české populaci.
Hlavními milníky projektu jsou: (1) soustředění kapacit a zahájení projektu a jeho vědecké agendy v roce 2022; (2) plná implementace agendy, založená na 100 FTE zapojených vědců a technického personálu, a získání prvních vědeckých výsledků, v roce 2023; (3) získání většiny výsledků a hlavní rozvoj mezinárodní spolupráce, v roce 2024; a (4) zveřejnění výsledků a vyhodnocení projektu, v roce 2025.
Bezprostřední přínosy: (1) inovace a konsolidace výzkumné infrastruktury v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, obezity a diabetu a rektifikace podpory biomedicínského výzkumu v této oblasti; (2) prvotřídní vědecké publikace a patenty; a (3) posílení vědecké výchovy a práce s talentovanými studenty a juniory.
Dopady projektu: (1) etablování CarDia jako národní výzkumné plaformy, dlouhodobá strategie a působnost CarDia v systému VaVaI v ČR a výrazné zapojení do Evropského výzkumného prostoru (EVP); (2) posílení internacionalizace výzkumu a partnerských vazeb vč. komplementárních mezinárodních projektů; a (3) v konečném důsledku uplatnění vynikajících výzkumných výsledků a poznatků tak, aby došlo k zásadnímu zlepšení prevence a léčby závažných onemocnění s ekonomickým dopadem na zdravotní péči i celou společnost.
„Institut CarDia je historicky největším vědeckým projektem, který kdy IKEM získal a koordinoval. Díky tomuto projektu došlo k zásadnímu posunu preklinického, klinického i translačního výzkumu v oblasti diabetologie, kardiologie a obezitologie. Řada experimentálních výzkumů se postupně posouvá ke klinickénu využití. Institut vytvořil rámec pro zcela bezprecedentní intenzivní vědeckou spolupráci mezi týmy IKEM, Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, 1. a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Díky nově pořízeným investicím mohly být navíc zahájeny kvalitativně zcela nové translační vědecké projekty a významně posíleny stávající vědecké týmy.“
„Balíček projektů, které se věnovaly převážně otázkám mechanismu vzniku fibrilace síní a její léčby a dále dopadům fibrilace síní na lidské zdraví. Grantová podpora umožnila spolupráci mezi klinickými pracovišti IKEM a laboratořemi Fyziologického ústavu AV nebo 1. LF UK v Praze. Analýzy získaných unikátních vzorků tkání ještě probíhají a přinesou nové poznatky substrátu pro fibrilaci síní. Perfuzní studie ukazují podle předběžných výsledků na nežádoucí dopad fibrilace síní na funkci mozku a ledvin. Probíhá multicentrická studie porovnávající uzávěr ouška levé síně s antikoagulační léčbou u pacientů s chronickým selháním ledvin. Nepodařilo se reprodukovat zvířecí model srdečního selhání se zachovalou funkcí levé komory k studiu mechanismu vzniku komorových arytmií. Nicméně, bylo publikováno několik prací o léčbě komorových arytmií pulzním polem nebo radioterapií. Brněnské pracoviště se věnovalo vývoji buněčného modelu vývoje kardiomyopatie na bázi organoidu tvořeného kardiomyocyty, které byly diferencovány z indukovaných pluripotentních kmenových buněk. Zatím nejvíce publikací přinesly hemodynamické studie fyziologické stimulace a práce studující vztah mezi charakterem aktivace při stimulaci levé komory a hemodynamickou účinností její práce.“
„Vývoj nových léků a léčebných strategií je přímo životně závislý na kvalitní mezioborové spolupráci, a tím víc to platí pro celospolečensky nejzávažnější onemocnění typu metabolických a kardiovaskulárních chorob. Opravdu komplexní a organické propojení všech důležitých článků tohoto složitého procesu, který stojí na výsledcích základního biomedicínského výzkumu, u nás ve srovnání se západem dosud v potřebné míře chybí. Nově zřizovaný institut nás na této cestě posune o zásadní krok vpřed, a jeho cíle naplňují i motto výzkumu Akademie ČR ´Špičkový výzkum ve veřejném zájmu.“
„Projekt přinesl Fyziologickému ústavu nejmasivnější grantovou podporu v jeho sedmdesátileté historii a umožnil výjimečnou spolupráci s klinickými pracovišti. Byla založena nová laboratoř zaměřená na kardiovaskulární výzkum a zakoupena špičková investiční zařízení, která budeme v budoucnu nadále využívat. Náš rozsáhlý výzkum je zatím doložen 160 publikacemi. Díky grantu mohl Ústav pořídit unikátní sestavu pro metabolické a lipidomické analýzy biologických vzorků.“
„Projekt je významným počinem, který umožní soustředit stávající bilaterální spolupráce mezi institucemi do jednotného celku s jasně definovaným výzkumným zaměřením a lépe tak využít metodický a intelektuální potenciál jednotlivých partnerů. Posílení interakce teoreticky zaměřených ústavů AV ČR s klinickými pracovišti v oblasti závažných kardiovaskulárních komplikací metabolických chorob přinese kvalitativně nové poznatky základního i aplikovaného výzkumu a urychlí jejich přenos do praxe“.
„Zabývali jsme se zejména vývojem nových potenciálních léčiv proti diabetu druhého typu, obezitě, ale také třeba neurodegenerativním chorobám, potom také diagnostickým a zobrazovacím metodám. V rámci institutu CarDia jsme se zabývali také preklinickými studiemi in vitro a in vivo. Spolupracovali jsme zejména s Fyziologickým ústavem a IKEM. Navázali jsme také novou mezinárodní spolupráci v oblasti studia doktorandů s univerzitou McGill v Kanadě, na které teď studuje naše PhD studentka doktorát pod dvojím vedením.“
„V zásadních zdravotních a společenských tématech je třeba využívat synergií excelentních výzkumných pracovišť v České republice, abychom dosahovali výsledků efektivně. Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění právě takovým spojením je, a je tedy velkým příslibem do budoucna pro pacienty trpící danými civilizačních chorobami.“
„V oblasti výzkumu metabolických a kardiovaskulárních onemocnění Česká republika stále nemá dostatek vědců a výstupů preklinického i klinického biomedicínského výzkumu, na který by navazoval vývoj nových léků a léčebných postupů. Patříme ke členským státům, které pandemie covidu-19 postihla nejvíce a kde je tudíž největší potřeba zvýšit odolnost populace. Kromě vědeckých výsledků ale 1. LF UK prostřednictvím nového národního centra naplní jeden z dalších požadavků a evropských doporučení – důraz na vědeckou výchovu. Máme skvělé učitele a silnou základnu studentů, kteří často již v pregraduálním studiu k vědě směřují. Tyto inciativy tak budeme díky prostředkům na vědu moci ještě více prohlubovat.“
„Kardiocentrum 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zapojilo do projektu CarDia v jeho čtyřech pracovních skupinách. Vynikající výsledky byly publikovány ve špičkových odborných časopisech a předneseny na nejprestižnějších světových kongresech v hlavních sekcích. Výsledky se týkají zejména léčby poruch srdečního rytmu (prof. Osmančík, doc. Čurila) a léčby kardiogenního šoku (prof. Moťovská). Prof. Widimský byl pozván časopisem The New England Journal of Medicine k napsání editorialu na téma úzávěru ouška levé síně (vyšlo v NEJM 2.4.2026). Stěžejní článek prof. Moťovské s výsledky studie kardiogenních šoků je nyní v pokročilé fázi recenzního řízení v časopise The Lancet, rozhodnutí o přijetí padne v nejbližších týdnech. Celkově projekt CarDia posunul výzkumné možnosti pracoviště významně dále.“
„Účast Masarykovy univerzity v Národním institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění představovala významný impuls pro další rozvoj výzkumných i klinických aktivit. Zapojení do institutu umožnilo získání přístupu k novým technologiím a metodickým postupům, posílilo mezioborovou spolupráci napříč partnerskými pracovišti a zároveň otevřelo prostor pro navázání nových mezinárodních partnerství. Výsledkem bylo zahájení řady nových výzkumných projektů, mimo jiné projektu FH_early financovaného z programu EU Horizon, zaměřeného na včasnou diagnostiku a personalizovanou léčbu familiární hypercholesterolémie. Projekt CarDia dále umožnil například realizaci pilotního programu populačního screeningu zvýšené hladiny cholesterolu u dětí předškolního věku a také zahájení studie sledující vliv střevního mikrobiomu na rozvoj aterosklerózy.“
dana.hruskova@ikem.cz
