Cévní komplikace u lidí s diabetem 1. typu mohou mít jiné příčiny než u diabetu 2. typu – jejich mechanismy jsou složitější a výrazně je ovlivňují pohlaví i genetika. Tým odborníků z IKEM, včetně MUDr. Jana Piťhy, a dalších výzkumných institucí provedl rozsáhlou analýzu souvislosti tradičních i nových kardiovaskulárních rizikových faktorů s rozsáhlou škálou cévního postižení u 520 mužů i žen s diabetem 1. typu.

Ukázalo se, že snadno zjistitelný rizikový faktor, pulzní tlak/tlaková amplituda (rozdíl mezi horním/systolickým a dolním/diastolickým tlakem) je důležitým ukazatelem téměř všech sledovaných nepříznivých cévních změn, bez ohledu na pohlaví a vrozené/genetické vlohy. Na druhou stranu, vliv dalších rizikových faktorů na cévní systém byl ovlivněn pohlavím a genetickými vlastnostmi. Například u žen s diabetem 1. typu se délka trvání onemocnění negativně neprojevovala na funkci ledvin, ale zvyšovala výskyt aterosklerózy v tepnách dolních končetin. Některé lipidové faktory se u žen dokonce jevily jako potenciálně ochranné.

„Naše výsledky ukazují, že snadno dostupné ukazatele, jako je pulzní tlak, jsou velmi užitečné při hodnocení cévního rizika u pacientů s diabetem 1. typu, a to bez ohledu na pohlaví či genetické rozdíly. U krevních tuků je však nutné brát v potaz vliv pohlaví a genetiky“ shrnuje tým autorů. Otázku, zda a u koho by se tyto ukazatele měly stát cílem léčby, zodpovědí až budoucí klinické studie.

Tato studie je podpořena projektem Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění

(Program EXCELES, ID: LX22NPO5104) – Financováno Evropskou unií – Next Generation EU.

‍