České instituce zahajují společný boj proti onemocnění - získaly na to miliardu z Evropských peněz

ČESKÉ INSTITUCE ZAHAJUJÍ SPOLEČNÝ BOJ PROTI EPIDEMII OBEZITY, CUKROVKY A ONEMOCNĚNÍ SRDCE – ZÍSKALY NA TO MILIARDU Z EVROPSKÝCH PENĚZ

(Praha, 30. 6.) Vzniká Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění – historicky největší tuzemský projekt tohoto typu, který spojuje pět center vědecké, výzkumné a klinické excelence. V rámci něj budou prestižní instituce pomáhat pacientům s civilizačními chorobami, které mají v součtu na svědomí násobně víc životů než nádorová onemocnění. Týmy odborníků z IKEM, Fyziologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Masarykovy Univerzity v Brně a Univerzity Karlovy v Praze budou společně pracovat na nejnovějších lécích i větším zapojení moderních technologií v léčbě. 

V Česku trpí diabetem přes milion lidí. Na problémy spojené s ním ročně umírá víc než  22 000 nemocných. Kardiovaskulární choroby mají na svědomí více než 36 000 úmrtí ročně. Hlavní důvod, proč se spojí přední české vědecké a vzdělávací instituce do Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění.

„Cílem projektu je nejen účinněji předcházet těmto onemocněním, ale taky je co nejefektivněji léčit. Díky němu budeme schopni mnohem rychleji do praxe promítat poznatky získané experimentálním výzkumem. Pacienti se tak mnohem snáze a efektivněji dostanou k novým léčebných postupů a opatřením,“

vysvětluje hlavní vědecký koordinátor i iniciátor celého projektu prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie IKEM. 

Projekt získal podporu ve výši 1 012 062 000 korun.

Očekávané konkrétní přínosy pro pacienty

Například obézní pacienti s diabetem 2. typu budou moci díky projektu užívat inovativní léky, které by běžně i vzhledem k vysoké ceně vůbec nedostali. Zároveň dostanou možnost se zapojit do komplexního programu, včetně podrobného plánu fyzické aktivity a sledování pokroku i konzultací online. I další nemocní budou mít možnost se zapojit do nejnovějších studií. Diabetici se sníženou funkcí ledvin, kteří musejí aplikovat inzulin několikrát denně dostanou k dispozici nejmodernější senzory na měření glykémie a bude možné jim s pomocí vědeckých modelů upravit a zjednodušit léčbu. Zlepšení by výzkum měl přinést i skupině pacientů s diabetem 1. typu, kteří trpí syndromem nedostatečného rozpoznávaní hypoglykémie (tedy nečekanému prudkému poklesu hladiny cukru v krvi, který může nemocného bezprostředně ohrozit na životě). I pro ně bude národní institut hledat řešení jejich problémů. Projekt se ještě více zaměří i na nemocné s obezitou a fibrilací síní, kterým se již věnuje v rámci IKEM program HOBIT.  Nové možnosti léčby onemocnění srdce a cév, včetně srdečního selhání a srdečních arytmií budou předmětem celé řady experimentálních i klinických programů tohoto institutu.  

Každá zapojená instituce bude s ostatními spolupracovat na řešení úkolů, které by měly vést k efektivnějšímu zvládání „epidemie“ civilizačních onemocnění, zejména prostřednictvím následujících bodů:

  1. rychlejší a efektivnější testování účinnosti a bezpečnosti nových léků
  2. zapojení pacientů do nejnovějších studií
  3. ještě lepší využití moderních technologií v léčbě
  4. příležitosti pro mladé vědce a lékaře
  5. účinnější preventivní programy

Institut klinické a experimentální medicíny

V IKEM projekt umožní zásadní rozvoj klinických i experimentálních programů v oblasti diabetologie, kardiologie a dalších přidružených onemocnění, a to prostřednictvím personálního posílení výzkumných týmů a nových investic. Institut se zapojí prakticky do všech výzkumných oblastí - tedy klinického a experimentálního výzkumu v oblasti diabetologie, kardiologie a obezitologie. Součástí projektu je také výzkumná problematika v oblasti transplantací orgánů či tkání. Velká pozornost bude věnována některým novým tématům, například buněčné senescenci a její úloze při vzniku civilizačních onemocnění, ale také tématům tradičním jako je problematika srdečního selhání, vztahu fibrilace síní a obezity a celé řadě dalších.

Věříme, že projekt dále posílí roli IKEM jako špičkového výzkumného a klinické pracoviště nejen v rámci České republiky, ale i v evropském a celosvětovém kontextu. Zároveň umožní obnovu experimentální magnetické rezonance a posílení preklinického výzkumu v Centru experimentální medicíny.“

Ing. Michal Stiborek, MBA, ředitel IKEM

Projekt Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění je organickým pokračováním dlouhodobé spolupráce IKEM s ÚOCHB a FGÚ AV na podkladě konsorcia MediAim. Spolupráce kombinuje experimentální, preklinický, translační a klinický výzkum nervového a kardiovaskulárního systému s vybranými aspekty výzkumu metabolismu. Nyní se naše spolupráce rozšiřuje nejen co do rozsahu lékařské vědy, ale především o významné partnery – Univerzitu Karlovu v Praze a Masarykovu univerzitu v Brně.“
prof. MUDr. Jiří Malý, Ph.D., nám. ředitele pro strategii a rozvoj

„Výzkumné projekty, které se budou věnovat otázkám mechanismu vzniku srdečních arytmií, zejména fibrilace síní a jejich dopadu na naše zdraví, tvoří podstatnou část kardiologického balíčku. Součástí bude i klinická studie porovnávající u pacientů s fibrilací síní a chronickým selháním ledvin uzávěr ouška levé síně k prevenci tromboembolických příhod s antikoagulancii. V neposlední řadě se chceme věnovat výzkumu tzv. fyziologické stimulace převodního systému. Jsme přesvědčeni, že tyto práce výrazně prohloubí naše znalosti a dovolí zlepšení našich léčebných možností. 
prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., přednosta Kardiocentra IKEM

Akademie věd

prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., předsedkyně AV ČR
MUDr. Jan Kopecký, DrSc., ředitel Fyziologického ústavu AV ČR
prof. RNDr. Jiří Pácha, DrSc., tajemník projektu, Fyziologický ústav AV ČR
prof. RNDr. František Kolář CSc., řešitel projektu, Fyziologický ústav AV ČR
prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., ředitel Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
RNDr. Lenka Maletínská, CSc., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

UK

prof. PhDr. Ladislav Krištoufek Ph.D., prorektor pro vědeckou činnost, UK

MUNI

prof. MUDr. Tomáš Freiberger, Ph.D., Ústav klinické imunologie a alergologie MUNI