Obezita je jedním z největších současných zdravotních problémů, který stále více postihuje také děti a dospívající. Dlouhodobá studie, na které spolupracovala Masarykova univerzita, přináší zajímavé poznatky o tom, jak rané sociální a rodinné faktory ovlivňují vztah mezi tělesnou hmotností dětí a jejich stravovacími návyky. Studie zpracovala data více než 5 tisíc dětí ze souboru ELSPAC, jejichž vývoj sledovala od 18 měsíců do 11 let věku a potvrdila obousměrný vztah mezi tělesnou hmotností (BMI) a přejídáním. Vyšší BMI může vést k častějšímu přejídání a naopak.

Významnou roli hrají faktory jako BMI matky, vzdělání, finanční situace rodiny, samoživitelství a nepříznivé dětské zkušenosti (ACE). Tyto zkušenosti ovlivňují, jak děti jedí a přispívají k nárůstu jejich BMI.

Autoři zdůrazňují, že prevence dětské obezity by měla přesahovat pouhé změny v jídelníčku a pohybových návycích a zahrnovat širší sociální podporu rodin a péči o psychické zdraví dětí.

Studie je podpořena několika výzkumnými projekty, včetně Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (Program EXCELES, číslo projektu: LX22NPO5104) – Financováno Evropskou unií – Next Generation EU.

Článek je dostupný v časopise Pediatric Obesity zde: https://dx.doi.org/10.1111/ijpo.13179

‍